Zelený chodníček - Planta Naturalis - luční směs - 10 g
Zelený chodníček je travním osivem vyznačující se především svou odolností a druhovou pestrostí.
Při častějším sečením získává zatravněná plocha vzhled trávníku. Při vynechání seče se po měsíci dočkáme vzhledu rozkvetlé luční louky.
Balení postačuje k zatravnění plochy 5–10 m2.
Jak si vypěstovat květinovou louku?
- Výsev probíhá od jaro až do podzimu.
- Hloubka výsevu semen je je přímo na připravenou půdu, kam se zapraví do půdy lehkým uhrabáním.
- Doporučujeme půdu lehce uválcovat.
- Stanoviště volíme pod stromy nebo na zastíněné straně budov.
- Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
- Seč: 1. rok častěji na 4–6 cm na zemí, od 2. roku po výsevu 1–3x ročně podle jejího vzrůstu, ale nejlépe vždy na konci květu.
- Doporučený výsevek: ruční setí (2 g na 1 m2), setí strojovou sečkou (1 g na 1 m2).
- Upozornění: Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
- Počáteční růst rostlin je pomalý, kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
- Vzrostlou louku je potřeba poté pravidelně sekat a to již první rok výsevu.
- Sečením a odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se podporuje druhová pestrost lučních květů.
- Proto nepřisévejte do založeného trávníku a nemíchejte s běžnými travními osivy, zcela určitě by luční květiny potlačily.
- V případě, že během roku dojdou některé komponenty, budou nahrazeny lepšími či podobnými.
Luční květiny (55 %)
černohlávek obecný (Prunella vulgaris) – 2
česnek šerý horský (Alium senescens sp.montanum) – 1
čičorka pestrá (Securigera varia) – 4
hrachor luční (Lathyrus pratensis) – 3
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – 1,5
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 1
chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca) – 0,1
jetel alpinský (Trifolium alpestre) – 2
jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum) – 0,1
jetel prostřední (Trifolium medium) – 2
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – 3
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 3
máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) – 0,3
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 1
mochna stříbrná (Potentilla argentea) – 1,5
mydlice lékařská (Saponaria officinalis) – 3,5
pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus) – 5
rozrazil klasnatý (Veronica spicata) – 0,3
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 2
sesel roční (Seseli annuum) – 1
silenka nadmutá (Silene vulgaris) – 4
silenka nící (Silene nutans) – 2,5
smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 1,5
svízel syřišťový (Galium verum) – 3
svízelka chlupatá (Cruciata leavipes) – 1,5
šedivka šedá (Berteroa incana) – 1,2
šťírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 2
vikev ptačí (Vicia cracca) – 2
Traviny (45 %)
bojínek hliznatý (Phleum nodosum) – 2
jílek vytrvalý (Lolium perenne) – 8
kostřava červená (Festuca rubra) – 8
lipnice cibulkatá (Poa bulbosa) – 2
lipnice luční (Poa pratensis) – 13
metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) – 0,5
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 6
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 1
psineček veliký (Agrostis gigantea) – 1