Vše o paprikách (část 1.)
Paprika (Capsicum) je rod rostlin z čeledi lilkovitých (Solanaceae). Původně byla po dlouhá staletí pěstována indiány jako léčivá rostlina. Domovem této lahodné plodové zeleniny je Střední Amerika. Původní druhy se vyznačovaly vysokým obsahem kapsaicinu, který způsobuje pálivost u dnešních odrůd pálivých paprik.
Paprika se do Evropy dostala při kolumbovských výpravách. Ze Španělska se její pěstování rozšiřovalo dále na východ. Nezávisle na Kolumbových objevech se v 16.–17. století šířila paprika do Evropy z Maďarska jako turecký pepř. Odtud také s největší pravděpodobností přišla do Čech a na Moravu, kde se objevila již v 16. století. Jsou doloženy i záznamy o jejím pěstování v okolí Brna. Až v 19. století se však teprve začaly objevovat dnešní odrůdy tzv. sladkých paprik.
Dnes se využívají zejména dva druhy papriky. Prvním je paprika roční (Capsicum annuum), která má původ v Jižní Americe (nejspíše v Kolumbii). Pěstuje se v teplých krajích, jejichž klima jí svědčí (jižní Evropa, Střední a Jižní Amerika, Indie a východní Asie). Papriky hojně využívané pro výrobu koření jsou odrůdy druhu Capsicum frutescens, označované jako chilli. Prášek z těchto plodů přivezli do Evropy Španělé jako indiánský pepř. Rozšířila se nabídka hybridních paprik jejichž popularita v poslední době roste. Hybridní papriky mají vyšší výnos a jsou odolnější vůči chorobám, škůdcům a nepříznivým klimatickým podmínkám. Jejich adaptabilita je také lepší než u klasických odrůd. Pořád ale platí, že ty nejlepší vlastnosti paprik se projeví pouze při optimálních podmínkách růstu – tedy dobrá výživa, teplo a bohatá zálivka.
Paprika je jednoletá rostlina kořenící mělce. Lodyha je vzpřímená, vidličnatě dělená. Listy jsou jednoduché dlouze řapíkaté tvaru kopinatě vejčitého. Květy jsou bílé nebo nažloutlé. Plody jsou vzpřímené nebo převislé bobule. Tvar plody je kulovitý, rajčatový, kapsovitý, kuželovitý nebo rohovitý. Barva od zelené přes žlutou až do červené, někdy nafialovělé plody. Semeno je žluté ledvinovité a hladké.
Papriky jsou velmi bohatým zdrojem vitamínu C. Ve 100 g syrové papriky je obsaženo 100 až 200 mg vitamínu C. Významnou sloučeninou je i karoten – který dodává paprikovým luskům sytou barvu. Pálivá chuť je způsobena alkaloidem capsaicinem. Nejvíce ho je na vnitřní stěně plodu. Capsaicinu využívali domorodé indiánské kmeny jako prostředek tišící bolest a stimulaci srdeční činnosti. Má dráždivé účinky, proto není vhodné konzumovat pálivé papriky při podráždění a poruchách sliznice trávicího a močového ústrojí.
Jedná se o potravinu s vysokými antioxidačními schopnostmi, která podporuje obranyschopnost organismu a má protizánětlivé účinky. Tím, že inhibuje shlukování trombocytů a brání oxidaci lipoproteinů o nízké hustotě (LDL cholesterol), snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Podporuje prokrvení pokožky, produkci tepla, zvyšuje vylučování trávicích šťáv i chuť k jídlu. Protože 92–95 % hmotnosti papriky je tvořeno vodou, množství makronutrientů – bílkovin, sacharidů a tuků je nízké. Celková energetická hodnota 100 g čerstvé papriky tak dosahuje pouhých 20–25 kcal (85–105 kJ).
