Víte, jaký je rozdíl mezi karotkou a mrkví? A jak mrkev vůbec pěstovat?

Mrkev (Daucus karota), má mnoho odrůd. Víte však, jaký je rozdíl mezi karotkou a mrkví? V podstatě mezi nimi není žádný rozdíl. Karotky jsou rané a zakulacené, se sladkou jemnou dužninou. Mrkve jsou pozdní, dlouhé, špičaté a dobře skladovatelné. Pro své všestranné využití, zdraví i výtečnou chuť je velmi oblíbená. Navíc její pěstování není příliš náročné.

Pěstování

Před jarním výsevem půdu nejprve řádně zpracujte – půda musí být hluboce zrytá. Pokud je půda těžší, raději vysévejte na hrůbky – navýšené řady. Nezapomeňte na přidání kompostu jako zdroje živin. Chlévský hnůj není vhodný, protože mrkev nemá přímé hnojení ráda. Stanoviště by mělo být slunečné a vzdušné. Vysévejte od poloviny měsíce dubna, nejvhodnější je výsev do řádků vzdálených od sebe cca 15 cm, do hloubky max. 1 cm – při velmi hlubokém výsevu by mrkev nevyklíčila a vznikla by holá místa. Pozdější výsevy pravidelně zalévejte.

Mrkev je pro zdraví velmi přínosná – je zásadním zdrojem provitaminu A – betakarotenu. Karoten je nejlépe využitelný v mrkvi tepelně upravené s tukem, v takové podobě ho lidské tělo využije až 60 %, zatímco ze syrové jemně strouhané mrkve asi 30 % a kousáním mrkve jen 5 %. Dále obsahuje vitamin C, vitaminy skupiny B, vitamin E a kyselinu nikotinovou. Také obsahuje inomitol, látku důležitou pro prevenci aterosklerózy. Z minerálních látek má pak vysoký obsah draslíku, hořčíku, fosforu, ale i chlóru. Obsahuje též četné stopové prvky – bór, vanad, železo, jód, kobalt, měď, mangan a zinek.

Mrkev zvyšuje celkovou odolnost organismu, je doporučována při zácpě, při onemocnění jater, ledvin i cév (má být podávána zejména pacientům po infarktu). Znám je i vliv konzumace mrkve na kvalitu zraku.

Méně vhodná je ve větších dávkách při onemocnění žaludečními vředy a také při cukrovce, protože obsahuje sacharózu.