U pergoly nemusíte pěstovat jen okrasné keře - 2. část

V první části pěstování užitkových rostlin u pergol jsme představili actinidii, lagenarii, neboli indickou okurku a lufu. Nyní se podíváme na další rostliny, které dokáží zkrášlit vaši zahrádku a přinést užitek.

Schizandra

Schizandra neboli klanopraška čínská pochází z Číny. Aby dobře rostla potřebuje výhřevné místo, např. u jižně orientované zdi, pokud zahrada neleží v teplé oblasti. Ke svému růstu potřebuje jako jiné popínavé rostliny oporu a dostatek prostoru. Půdu vyžaduje spíše lehčí, propustnou s dostatkem živin. Kořeny rostliny se nesmí přehřívat a vyžadují přistínění, stejně jako plamének. Důležité je pravidelné hnojení a v suchém období závlaha. Letorosty je možné na jaře ořezat na dva výhony, podobně jako vinnou révu. Mladé rostliny je třeba chránit před mrazy nastýlkou.

Bobule obsahují mnoho éterických olejů a minerálů, vitamin C, ovocné cukry a jsou známy svým tonizačním účinkem. Mají svěží chuť a voní po pryskyřici.

Chmel otáčivý

Pochází z Kavkazu a jižní Sibiře. Dlouhé liánovité výhonky ovíjí velmi rychle oporu, proto chmel potřebuje dostatek prostoru. Na slunném stanovišti snese jakoukoliv půdu. Podzemní část je vytrvalá a rostlina na jaře znovu každý rok vyrazí.

Jedná se o nenáročnou rostlinu, jejíž výhonky (samičí šištice) se dají využít k přípravě nálevů a koupelí. Květy se objevují v období května a června, později se přeměňují v šištice. Chmel má uklidňující účinky a podporuje trávení a chuť k jídlu. V dřívějších dobách se z výhonků chmele připravovali v jarních měsících saláty. Kromě pivovarnictví je chmel vyhledáván a využíván ve farmaceutickém a kosmetickém odvětví. Velmi dekorativní je též japonský chmel, příbuzný chmelu otáčivého.

Vinná réva

Jedná se o jednu z nejstarších kulturních rostlin, pěstovanou člověkem. Tato popínavá dřevnatá liána se pomocí úponků pne a přichycuje k jakékoli opoře. Původem je z jižní a střední Evropy, přirozeně se také vyskytuje v Přední Asii, podhůří Kavkazu a Střední Asie. Sazenice se vysazují v průběhu dubna až května nebo od září do října do hloubky 70 cm, proto před samotnou výsadbou připravte rostlině dostatek prostoru. Stanoviště by mělo být slunečné, avšak ne na přímém slunci. Půda by měla být mírně kamenitá nebo písčitá, lehce zásaditého charakteru.

Plodem jsou bobule, které mohou mít kulovitý, vejčitý nebo zaobleně válcovitý tvar v různých barvách – od zelené, zelenožluté, žluté až po červenou či tmavě fialovou. Jsou nejdůležitějším zdrojem antioxidantů. obsahují vitamín E, C, V, mangan. hořčík, draslík, želeno, rostlinné oleje a také polyfenol a resveratrol.