U nás nepříliš známá zelenina, je lahůdkou i léčivkou v jednom - artyčok
Artyčok je vytrvalá, silně rozvětvená rostlina s modrofialovými úbory květů, která se podobá bodláku a patří do čeledi hvězdicovitých. Výrazné vykrajované listy stříbřitě zeleného zbarvení jsou velmi dekorativní i mimo dobu květu.Pěstuje se však zejména pro sklizeň jedlých a chutných květních lůžek, která mají vařená hořkosladkou chuť.
Oblíbenou zeleninou je již několik tisíciletí, už ve starověkém Egyptě byla jeho poupata konzumována. Od šestnáctého století jsou artyčoky šlechtěny v jižních státech USA a ve Střední Americe. Původ má rostlina ve Středomoří − v Itálii se z ní vyrábí chutný hořký likér Cynar, lze ho však pěstovat i v mírném klimatu. Rostlina je bohatá na výživné prvky, listy a kořeny lze usušit, hlavičky se konzumují čerstvé. Listy sbíráme v březnu, na konci června sbíráme rozkvetlé koncové výhonky a v červenci a srpnu kořen.
Obsahuje hodně sodíku, draslíku, vápníku, fosforu a železité soli,představuje opravdový koncentrát minerálů a oligoementů. Abychom maximálně využili jeho užitečné vlastnosti, doporučuje se ho konzumovat v syrovém stavu, jelikož cynarin, aktivní složka této rostliny, která stimuluje močení a vylučování žluči, se vařením znehodnocuje. Odvar z listů pomáhá proti aterioskleróze (ateroskleróze), artritidě a dně, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, čistí a posiluje pokožku obličeje.
Artyčok by měl tvořit součást jídelníčku každého z nás, zejména pak těch osob, které mají vysokou hladinu cholesterolu v krvi. Tepelná úprava však nesmí nikdy trvat dlouho. Po odstranění vrchních lístků se seřízne celý stonek a pak i horní čtvrtina bulvy. Takto připravený artyčok se vloží do okyselené vody z důvodu zachování barvy (1 lžíce octa nebo citrónové šťávy na 1 litr vody) a povaří se, odtrhávají se z nich jednotlivé lístky a ty se namáčejí do různých dipů a omáček.
Artyčoky jsou výtečné syrové, nařezané na tenké plátky a ochucené olejem a citronovou šťávou, anebo na římský způsob, plněné a ochucené petrželovou natí, divokou mátou, česnekem, solí a kořením, potom uvařené na slabém plameni anebo také smažené na židovský způsob jsou pak jemné a křupavé. Aby byla artyčoková kůra opravdu účinná, je potřeba dlouhodobě konzumovat nejméně 100 až 300 gramů artyčoku denně. Artyčok se využívá také při průmyslové přípravě hořkých likérů a digestivů.
