Sasanky na zahradě vykouzlí barevné koberce

Šlechtěné kultivary však mohou svými různobarevnými květy zkrášlit od jara do podzimu i naše zahrady. Jméno anemone pravděpodobně pochází z řečtiny (anemos = vítr) a bylo inspirováno skutečností, že se květy mnoha druhů sasanek rozhýbají i v mírném větru.

Anemone coronaria L. – sasanku řadíme do rodu Ranunculaceae, neboli pryskyřníkovitých. Do celého světa se sasanky rozšířily z oblasti Středozemního moře. Pro pěstování v našich klimatických podmínkách jsou tedy velmi vhodné. 

Jedná se o rostlinu nízkého až vyššího vzrůstu, může dosahovat výšky 10–90 cm. Květy sasanky se objevují od května do července. Ty mohou vyrůstat jednotlivě, ale i v květenstvích a podle druhu či kultivaru jsou různě zbarvené – bílé, žluté, modré, růžové či červené v různých odstínech. Listy má složené či dělené. 

Sasanky se hodí jako podrost pod stromy, tak i do skalek, vyšší kultivary jsou vhodné i k řezu. Do skalek volte drobnější druhy s menšími květy, které však vyniknou také ve větších skupinách na volných místech pod stromy a keři. Tradiční záhonové sasanky mají často vyšší vzrůst, barevné květy dosahují až 9 cm v průměru a jsou vhodné i pro řez do vázy.

Před výsadbou hlízy namočte na 12 hodin do vlažné vody a teprve poté je vysazujte na záhon. Jarním druhům vyhovují místa slunná, rostliny kvetoucí od léta do podzimu potřebují spíše polostinné místo. Půda by měla být humózní, hlinitopísčitá a dobře propustná, bohatá na živiny. Některé druhy sasanek mají raději půdu mírně kyselou, jiné zase neutrální až mírně zásaditou (je třeba zjistit při koupi). Substrát udržujte mírně vlhký. Hloubka výsadby by měla být 5–6 cm a vzdálenost mezi hlízami 15–20 cm. Dobu kvetení můžeme prodloužit postupnou výsadbou od března do srpna. Odkvetlé květy vyšších druhů po odkvětu odstraňte. Sasanky přežijí i v mrazivých teplotách (zhruba do -12 °C). Při nižších teplotách je nutné rostlinky vyjmout ze záhonu a uložit je do bezmrazého prostoru do rašeliny. Vysazují se pak koncem března či začátkem dubna.
 
Tato krásná, pestře kvetoucí rostlinka však klame stonkem, je jedovatá! Obsahuje toxické látky a údajně i stopy alkaloidů. Otrava se projevuje podobně jako u pryskyřníku prudkého, tj. zvracením, bolestmi trávicího ústrojí, průjmem, zánětem ledvin, při styku s pokožkou může vyvolat její zánět, v očích pak zánět spojivek.