Rybíz, oblíbené bobulové ovoce
Rybíz (Ribes rubrum nigrum) naleznete téměř na každé zahrádce. Pěstuje se zejména červený, bílý nebo černý kultivar, existuje však i růžový kultivar, který je velmi sladký. Bobule rybízu se hodí k přímé konzumaci, zamrazení na zimní ovocné koláče, ale především se z nich vyrábí pikantní marmeláda.
Rybíz patří k nenáročným keřům na pěstování. Roste na slunci i v polostínu, ale na sluníčku má bohatší násadu plodů a bude tak plodit více. Vybrat si můžete jak stromky, tak i keře – keře jsou téměř věčné, kdežto stromky se po cca 10 letech vyčerpají a přestávají rodit. Keře se i lépe množí. V srpnu uřízněte cca 20 cm dlouhou větvičku, namočte ji ve stimulátoru a zapíchněte ji do země přímo na budoucí stanoviště. Ještě jednodušší je hřížení – větvičku ohněte k zemi, v ohybu zasypte zeminou a nechte na keři, který ji stále vyživuje, i když se už v zemi tvoří kořínky. Na podzim stačí odstřihnout od matečného keře a máte dobře zakořeněný nový keřík, který bude silnější a vitálnější než z řízkování. Keře vysazujte na podzim nebo na jaře, podzimní výsadba jim ale svědčí lépe – do příchodu letních veder a sucha pořádně zakoření a zvyknou si na nové prostředí. Při sázení vykopejte jámu cca 50 cm hlubokou, naplňte kompostem a rostlinku zasaďte o 10–15 cm hlouběji, než byla ve školce, tím opět podpoříte rozvinutí kořenového systému. V průběhu vegetace nepotřebuje téměř žádnou péči, nehnojte, pouze za suchých dnů zavlažujte. Proti vysychání i na zlepšení kvality půdy stačí každé jaro přihrnout nový kompost a zamulčovat trávou, kostivalovými listy a kopřivou, žádnou jinou péči opravdu nepotřebuje.
Bobule obsahují vitamín C, B1, B2, B3, B5, B6, provitamín A, vápník, železo, mangan, draslík, zinek. Černý rybíz obsahuje 3x více vitamínu C než červený a bílý, má vysoký obsah rutinu, který zlepšuje stav cévních stěn, používá se tedy při ateroskleroze (zvápenatění tepen), křečových žilách, hemeroidech, křehkosti a lámavosti cév. Šťáva z červeného i černého rybízu snižuje horečky a celkově posiluje, proto jsou vhodné při nachlazení a chřipkových onemocněních, v rekonvalescenci po delší nemoci, nebo prostě jenom tak jako prevence. Plody navíc díky obsahu antokyanových barviv a provitamínu A příznivě ovlivňují zrak, jsou užitečné při šerosleposti nebo unavených očích. Listy rybízu léčí průjem, mírně snižují krevní tlak, používají se do směsí při zánětech ledvin a močových cest nebo na křehké cévy. Nejúčinnější jsou mladé listy, které se zrovna rozvíjejí z pupenů, z těch můžete připravit i tinkturu. Jestliže ale nechcete narušit vývoj plodů, můžete listy sbírat až v červenci po uzrání a sklizení plodů, potom je používejte do směsi s jinými bylinkami spíš jako podpůrný lék.
Nejčastější chorobou je rez rybízová, ochranu zajistí vysazení jakéhokoli druhu pelyňku do okolí, při napadení keře stříkáme pelyňkovým nálevem. Často se na listech objevují „puchýře" se žlutými nebo červenými skvrnami, původcem jsou mšice, potažmo mravenci, kteří si na listech mšice pěstují. Kmínek stromkového rybízu namažeme jílem smíchaným s aromatickými bylinkami, svazky bylinek (šalvěj, pelyněk, levanduli, yzop, saturejku) můžete obtočit a upevnit i kolem kmínku. Stejně jako u rzi stříkáme pelyňkem.
