Rakytník svými plody ozdobí zimní zahradu, pokud je nezpracujete včas
Rakytník úzkolistý (Hippophae rhamnoides) je opadavá dřevina patřící do čeledi hlošinovitých. Rostliny vyrůstají v keře nebo malé stromy s nažloutlými květy a oranžovými plody. V dospělosti dorůstají do čtyř metrů. Původně pochází z oblasti Číny, Mongolska, Nepálu a Indie.
Keře mají dlouhé trnité výhony, ale dají se již sehnat i odrůdy slabě trnité nebo zcela beztrnné. Rakytník je nenáročný na stanoviště – mimo jiné i proto, že na jeho kořenech žijí hlízkové nitrofilní bakterie, které vážou vzdušný kyslík a zásobují jím celý keř. Navíc odolává i znečištěnému ovzduší. I když poroste v každé půdě, nejvhodnější jsou ty lehčí, písčité, propustné půdy bohaté na vápník. Je spolehlivě mrazuvzdorný, nenapadají ho houbové choroby ani škůdci, takže je vhodný i pro pěstování i v přírodních zahradách. Občasné přihnojení i zalití v suchých letech ocení – silněji poroste a dá větší úrodu.
Nejvyšší obsah vitaminů se nachází samozřejmě v plodech, ale obsahují je též listy, i kůra. Plody mají nejčastěji zářivě oranžovou barvu a tvoří je drobná peckovice, která má oválný nebo kulatý tvar. Aby keř plodil, musíte vysadit samčí i samičí rostliny v poměru 1:6. Jsou-li rostliny starší 10-ti let a již moc neplodí, seřízněte je na tříleté dřevo.
Rakytník měl významné postavení v lidovém léčitelství – užíval se při léčbě onemocnění plic, jater i kloubních onemocněních, dále také v místní kosmetice, pomáhal proti zahlenění i zánětům plic. Hojil sliznice, žaludeční i dvanáctníkové vředy, reguloval krevní oběh, urychloval proces hojení ran, stimuloval regenerační procesy, měl pozitivní vliv na choroby jater. V tibetské tradiční medicíně stále patří mezi vysoce efektivní regenerační prostředek, který se používá při intoxikacích a kardiovaskulárních chorobách.
Barva plodů může být oranžová až červená a odvíjí se od obsahu karotenoidů. Chuť je závislá na množství sacharidů, většinou jsou však plody dost nakyslé. Rakytník obsahuje vitamín B – B1, B2, B6, B3 (nikotinamid, vitamin PP) udržují harmonickou funkci centrální nervové soustavy, B9 (kyselina listová) způsobuje syntézu nukleových kyselin, krvetvorbu, růst a vývoj plodu. Vitamín C (kyselina askorbová), který se uchovává i v produktech z plodů již vyrobených. Vitamín D přispívá ke správnému růstu a vývoji kostí a také reguluje množství vápníku a fosforu v krvi. Vitamín E je důležitým antioxidantem a ochráncem esenciálních mastných kyselin, využívá se při nemocech jako je mužská sterilita, svalová dystrofie a také u kardiovaskulárních poruch. Vitamín K, ovlivňuje krevní srážlivost.
Plody mají velmi mnohostranné využití – jsou z nich vynikající džemy, marmelády, pyré i ovocné šťávy, lze z nich vyrábět také likéry, kompoty – a pokud k nim přidáte další sladké ovoce, dají se z nich vyrobit i destiláty. Výtečný je také rakytníkový olej, který se lisuje ze semen, a rakytníková mast, která se nejčastěji používá proti popáleninám. Ovoce se dobře zamražuje, slupky se po vylisování suší a přidávají se do čajů a müsli.
