Rajčata vypěstujete i na terase. Jak na jejich pěstování?
Rajčata jsou jednou z nejzdravějších zelenin. Jejich nasládlá chuť a vůně k létu patří. Dobře vyzrálá rajčata obsahují množství vitaminu C, z dalších vitaminů je významný především provitamin A, vitamin E, ale i B6 a B12. Rajčata jsou podobně jako lilky nebo papriky teplomilnými rostlinami a vyžadují proto slunné polohy na záhřevných hlinitopísčitých půdách. Pěstujete-li je na záhoně, patří mezi plodiny první tratě, výborně snášejí hnojení statkovými hnojivy.
Měli byste se vyvarovat opakovaného vysazování po všech lilkovitých rostlinách, tedy po bramborách, paprikách, lilku a zejména po rajčatech. Aby se sazenice mladých rostlin optimálně vyvíjely, je důležitý obsah fosforu a vápníku v půdě, jejich zásoba by měla být dostatečná po zapravení základního hnojení na podzim nebo i na jaře při jarním zpracování půdy. Hnojení dusíkem je vhodné rozdělit na dvě části, první při základním hnojení na jaře a druhou v době počátku tvorby prvních plodů (cca o velikosti 2 cm). Zásoba draslíku v půdě zase příznivě ovlivňuje velikost plodů.
Zhruba v druhé polovině května je čas na výsadbu předpěstovaných sazenic do volné půdy. Keříčková rajčata není nutné vyvazovat ani vyštipovat. Rajčatům tyčkových odrůd v průběhu vegetace pravidelně vyštipujte boční výhony a jediný hlavní výhon vyvazujte k opěrné konstrukci. Na balkonech a okenních parapetech můžete rajčata pěstovat v pytlích, květináčích a truhlících (ideální jsou samozavlažovací). Truhlíky a květináče jsou vhodné pro drobnoplodé odrůdy typu cherry, které mají nízký vzrůst, nebo pro pěstování převislých odrůd, v omezeném prostoru se jim vzhledem k celkovému habitu rostliny poměrně dobře daří. Při výsadbě nezapomeňte na drenážní vrstvu na dně nádoby, která poslouží k lepšímu odvodu přebytečné vody a provzdušnění kořenového balu.
Nemáte-li jinou možnost, můžete zkusit pěstování v pytlích, dá se tak dosáhnout i ranější sklizně (vhodné jsou silné pytle, čiré i černé). Na pytli odstřihněte roh, aby mohla odtékat přebytečná voda, naplňte ji kvalitním substrátem, rostliny zasaďte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujte k opěrnému kůlu. Při tomto způsobu pěstování (omezený prostor) se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce, proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
Na klasickém záhoně můžete dobře pěstovat tyčkové odrůdy. Šířka záhonu by měla být maximálně 1,5 až 2 m, abyste mohli rostliny ošetřovat ze všech stran. Do skleníku či fóliovníku můžete rostliny vysadit dříve, zaručí nám tak i ranější sklizeň a také lepší zdravotní stav, protože na rostliny neprší. Výkyvy teplot a deště jsou totiž příčinou vzniku obávané plísně bramborové. Skleník či fóliovník musíte pravidelně větrat, zajistit přístup hmyzu pro dobré opylování květů.
