Proč je důležité vápnění zahrady?

Intenzívním pěstováním zeleniny obsah vápníku v půdě klesá, vyplavuje se také vodou při zavlažování. Zelenina je většinou na vápník náročná a díky každodennímu zavlažování v parných letních dnech, jsou ztráty vápníku na zelinářských záhonech značné. O náhradu a doplnění vápníku v půdě se pečuje vápněním, záro­veň tak upravujete půdní reakci na příznivý neutrální, popř. slabě alkalický stav. Je-li potřeba vápnit, nejlépe zjistíte při agrochemickém rozboru půdy.

Kdy musíme vápnit?

Při pH půdy, které je větší než 7,2 nevápní se vůbec.

Při pH 6,5–5,5 na 100 m2 aplikujte 10 kg vápna.

Je-li pH menší než 5,5 přidejte 20 kg vápna. Vápněte zpravidla 1x za 3–4 roky.

Nejúčelnější je vápnit pod košťáloviny. Náročná na obsah vápníku v půdě je i kořenová zelenina, tu je však nutné vápnit v předchozím roce na podzim. Dostatek vápníku v půdě žádají také luskoviny, vápněte je rovněž na podzim.

Máte-li na zahradě kyselejší půdu, svědčí vápněni také okurkám a prospívá i cibuli, česneku, celeru, špenátu a paprice.

Bez reakce k vápnění je obvykle karotka, ředkvička, reveň, salát a rajčata, proto k těmto plodinám vápenatá hnojiva nepoužívejte.

Nepravdivým mýtem je, že vápnění způsobuje strupovitost brambor. Odborníci se tento mýtus snaží marně popírat. Potřeba vápnění brambor závisí na stanovišti, na příliš nízkou hodnotu pH tak citlivě sice nereagují, jako např. ječmen nebo kukuřice, cílem je však zabránit tvorbě hrud a podpořit vnitřní kvalitu hlíz.

Tipy

Většina zelenin (vyjma košťálovin) je citlivá na silné čerstvé vápnění, je tedy nejlepší vápnit častěji v menších dávkách, či na podzim předchozího roku. Vápnění je však  ideální provádět během zimy na sníh.

Správně upravená hodnota pH půdy vápněním má pozitivní vliv na zásobení rostlin stopovými prvky a strukturu půdy.

Je třeba se vyvarovat nadměrných dávek a zajistit rovnoměrnou aplikaci v porostu. Nestejnoměrným růstem rostlin se v porostech projeví chyby.

Současně s vápnem nikdy nesmíte použít chlévský hnůj, dusík by z něho vyprchal ve formě čpavku. Pozor dejte i na použití síranu amonného a superfosfátu na kyselých půdách, zvyšují její kyselost.

K vápnění na těžkých půdách používejte rychleji a intenzivněji působící pálené vápno (CaO). Na lehkých půdách je vhodnější pomaleji účinkující mletý vápenec (CaCO3).