Podívejte se na kopřivu i z její druhé stránky, té užitečné
Pohlédnete-li na kopřivu i z té druhé stránky, jak ji lze využít, nebude vám připadat jen jako obtížný plevel. V půdě bohaté na dusík je jí všude plno a ráda se rozrůstá. V kuchyni ji využijeme jako náhradu špenátových listů, je výtečná do polévek, nádivek, na pročišťující čaj nebo z připravíte i hnojivo pro rostliny.
Vyplít kopřivu dvoudomou (Urtica dioica) ze záhonů není snadné, neboť i z kousku zapomenutého oddenku vyroste nová. Buďte obzvlášť pozorní, pokud ji dáváte na kompost, musí projít horkou fází kompostování, nebo ji předem usušte. Ideální je ji spolu s celou natí zpracovat v kopřivovém výluhu a získáte tak zdarma prvotřídní hnojivo.
Kopřiva obsahuje látky využitelné v lékařství a v kosmetice, např. chlorofyl a jiná barviva, různé kyseliny, aminokyseliny, sacharidy, třísloviny, vitaminy (A, B1, B2, B3, C, K) a minerály (hlavně železo a hořčík). Navíc obsahuje také serotonin i flavonoid kvercetin. Kosmetický průmysl i lékařství používají šťávy z čerstvých kopřiv, sušené listy a v menší míře i kořeny. Pomáhá ulevit při dně, revmatismu, alergii, mírně snižuje hladinu cukru v krvi a má silné detoxikační účinky.
Při pravidelné sklizni bude kopřiva rychle obrážet a vy tak budete mít k dispozici mladé výhonky po dlouhou dobu. Pokud chcete sklízet listy na sušení, je lepší sklizeň před rozkvětem. Nálev se většinou užívá po tři týdny dvakrát denně.
Jarní klasikou je kopřivový špenát nebo jarní nádivka či polévka. Nejlépe chutná z mladých listů a výhonků. Není příliš vhodná pro použití zasyrova, do salátů či smoothies lze přidat mladé výhonky raději až po spaření, které pálivou kyselinu mravenčí ukrytou v chloupkách odstraní.
Ponecháte-li volně růst a kvést pár kopřiv v zahradě bude vám vděčná babočka kopřivová – kopřiva je totiž jedinou potravou housenky tohoto motýla. Když není kopřiv, nebude ani krásných motýlů.
Dnes sice již v menší míře než dříve, je kopřiva využívána také jako rostlina poskytující pevná vlákna, z nichž se vyrábějí odolné látky, nitě, rybářské sítě a provazy. Z kopřiv se oděvy vyráběly již před šesti tisíci lety. Kopřivová příze je jemnější a elastičtější, její výroba je jednodušší, levnější a nezatěžuje tolik životní prostředí jako výroba příze ze lnu. Bonusem navíc je, že kopřivové oděvy udržují lepší tepelnou pohodu – v létě v nich není horko a v zimě více zahřejí.
Tip:
Z kořenů sklízených na jaře nebo na podzim můžete připravit vlasovou tinkturu na podporu růstu a vitalitu vlasů. Kořeny kopřivy nakrájejte na drobné kousky, naplňte jimi sklenice, zalijte 35–45% alkoholem a nechte 14 dní luhovat (lahvičku každý druhý den protřepejte). Pak výluh slijte do tmavé skleněné láhve a každý den si můžete tinkturou masírovat pokožku hlavy.
