Pěstujeme ovocné stromy - meruňky
Stejně jako broskvoně, pochází i meruňky z Číny. Jedná se o krátkověké stromy, jejich životnost je kolem 20 až 25 let. O jejich úspěšném pěstování rozhoduje několik faktorů.
Vyhovuje jim spíše sušší půda, s neutrální reakcí, lehčího typu. Těžká půda moc zatěžuje kořeny. Stanoviště musí být dostatečně teplé, světlé a slunné. Nejvhodnější je pěstování v nadmořských výškách kolem 350 m.n.m, s průměrnou roční teplotou kolem 8,5 °C. Pěstovat je lze i ve vyšších polohách (400 až 450 m.n.m.) s průměrnou roční teplotou 7 °C, je ovšem nutné zvolit vhodnou odrůdu a podnož a nejlépe jihozápadní nebo západní stranu, kde teploty nejméně kolísají. Vždy se vyhněte větrným stanovištím a mrazovým kotlinám. Doporučený spon pro rostlinu je 5–6 x 4–5 m.
Před samotnou výsadbou zastřihněte odumřelé kořeny stromku a namočte je do vody, dvě hodiny by měly být postačující, ale delší doba nevadí. Při jarní výsadbě proveďte i základní řez. Při podzimní výsadbě ponechte řez až na jaro. Mladé stromky potřebují v prvních letech svého života patřičnou oporu. Kůl tedy zatlučte do již vyhloubené jámy, poté dřevinu svisle vložte a přihazujte zeminu. Stromek nadzvednětea lehce s ním zatřeste, aby se půda dostala dobře i pod kořeny. Dohažte zbylou hlínu, ušlapejte ji, a nakonec připevněte strom ke kůlu. Důkladně prolijte, po vsáknutí můžete ještě místo výsadby zamulčovat kůrou či listím.
V předjaří a na podzim se snažte doplnit základní látky jako dusík, fosfor a draslík (Cererit, NPK), dusík doplňujte ve větší míře až na jaře (přes zimu se snadno vyplavil z půdy), po odkvětu a po opadu plodů. Nejkvalitnější hnojení zajistí dobře odleželý kompost či chlévská mrva.
Pozornost zálivce věnujte zejména v období jarní výsadby a při velmi suchých létech, dbejte na to, aby strom nebyl přemokřen.
Meruňky raší velice brzy, některé odrůdy již v únoru, a tak mají tendence vymrzat. Nejlepším způsobem, jak tomu částečně zabránit, je izolovat kmen a půdu v okolí od zimních slunečních paprsků tím, že izolujete spodní část kmene obalenou v bílé netkané textilii (zhruba do výšky 1 m) opřenou deskou, kartonovou krabicí apod.
Nebezpečnou virovou nemocí meruněk je šarka. Na listech se projevuje hnědnutím, žluto-zelenými skvrnami, na plodech vytváří bělavé kresby a kroužky, to samé i na peckách. Hlavními přenašeči jsou mšice, účinnou ochranou je tedy právě likvidace mšic, či preventivní obrana proti nim již v předjaří. Tzv. hnědnutí listů se může objevit v průběhu června - listy stromu začnou hnědnout, nebo jsou pokryté žlutozelenými skvrnami, svinují se a postupně opadávají. Vhodnou ochranou je postřik po odkvětu a jeho následné opakování. Svilušky se projevují jemnými pavučinkami na spodních stranách listů a vrcholcích letorostů (k jejich likvidaci použijeme např. Nissorun nebo Vertimec). Nejčastější příčinou úhynu meruněk u nás je nákaza moniliózou. Jde o houbovou chorobou, která způsobuje hnití plodů při jejich zrání, vadnutí listů na napadených větvičkách, a poškození květů, které vypadá jako po spálení mrazem. Pro nápravu je nutné odstranit napadené výhony a plody, a použít chemickou ochranu po opadu listí.
