Pastinák - pokud nevzejde petržel, je ideální náhradou
Pastinák, kořenová zelenina našich babiček, která se stává oblíbenou i nyní. Pěstování je jednoduché a čerstvý vydrží po celou zimu. Je vynikající zeleninovou přílohou, lze jej vařit i péct.
Než se v 19. století objevila cukrová řepa, bylo pěstování pastináku rozšířeno od středověku po celé Evropě. Tehdy povařený pastinák sloužil jako sladidlo. Stejně tak pastinákové víno bylo považováno za kvalitní jako malvaz a v Irsku se běžně pilo pastinákové pivo. Dodnes se s ním v Itálii krmí prasata chovaná na parmskou šunku.
Má velmi dlouhou vegetační dobu, semena klíčí hodně pomalu, podle teploty 7–21 dní. Na půdu a živiny není náročný, vyberte pro něj slunné, otevřené stanoviště. Výsev semen probíhá přímo na záhon začátkem jara, když nastane příznivé počasí, do řádků vzdálených 40 cm a 2 cm hloubky. Od vyjednocení vzešlých rostlinek už nevyžaduje téměř žádnou péči. Jednotí se ve stadiu tří až čtyř pravých listů na vzdálenost 9–12 cm. Pokud vám nevzejde petržel, může ji spolehlivý pastinák nahradit. Seje se později a do zimy ještě dobře naroste. Pastinák je velice otužilý a sklízí se v době, kdy je jiné čerstvé zeleniny málo. Přes zimu může zůstat na záhoně. Při výsevu pamatujte na to, že na záhoně bude téměř celý rok.
Pastinák, stejně jako jiná kořenová zelenina, je náchylný k chorobám a škůdcům. Černou hnilobou trpí při hodně časném výsevu či na ulehlých půdách. Napadá jej také pochmurnatka mrkvová a pozor také na myši, při přemnožení dokážou dost poškodit přezimující porost. Sklízet lze až do května, později už rostlina vybíhá do květu.
Pastinák má více vitaminů a minerálů než jeho blízce příbuzná mrkev. Obsahuje vysoké množství draslíku a je také cenným zdrojem vlákniny. Léčivými účinky jsou známé kořen a plody pastináku, obvykle se podává jako nálev (2–3 lžičky na 250 ml), který se popíjí 2–3x denně. Působí močopudně a má uklidňující účinky podobně jako např. meduňka. Užíváním se zlepšuje chuť k jídlu a pomáhá při čištění močového měchýře od močových kamenů či písku. Alkaloid pastinacin obsažený v kořenech tlumí křeče hladkého svalstva. U některých jedinců však může užívání pastináku vyvolat alergickou reakci po vystavení se slunečnímu záření.
Konzumuje se aromatický a sladký kořen, který chutí připomíná mrkev, má však až třikrát více cukru. Pastinák se může přidávat do polévek, můžete ho ale použít i k přípravě salátu či kaše. Bude-li kořen vystaven na několik týdnů teplotám okolo bodu mrazu, zesládne a získá lepší chuť.
