Ostropestřec mariánský - jeho léčivé účinky a pěstování
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jednoletá, případně až dvouletá léčivá rostlina patřící do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). V současné době se jedná o hojně pěstovanou rostlinu, jelikož její pěstování není vůbec náročné. Navíc je ostropestřec pro své pozitivní účinky na lidský organismus velmi ceněnou rostlinou ve farmacii.
Pro správné pěstování je základem výběr vhodného stanoviště. Volte slunné místo které je chráněné před povětrnostními podmínkami. Půdu vybírejte nejlépe hlinitou, mírně zásaditou. V neutrální půdě ostropestřec také poroste, ale půdy kyselé jsou pro jeho pěstování už nevhodné. Výsev semen probíhá přímo na venkovní stanoviště od konce dubna až do začátku května. Hloubka výsevu by se měla pohybovat mezi 2–3 centimetry. Teplota půdy by při výsevu měla být cca 5 °C. Půda se nesmí lepit. Semena vyklíčí v průběhu cca 20 dnů, pokud je však před výsevem ponoříte do teplé vody, může být klíčení až jednou tak rychlé. Rostlina může dosahovat až dvoumetrové výšky, což z ní dělá nepřehlédnutelnou dominantu zahrady. Květy mají purpurovou barvu a ostnaté listy mají typické bílé žilkování, podle něj ostropestřec poznáme nejspolehlivěji.
V léčitelství se z této rostliny využívají především její semena. Kromě semen je možno sice sklízet a využívat i nať a kořen, ale obsah účinných látek je v nich výrazně nižší. Semena se nesklízí jednotlivě, ale krátce před jejich úplným dozráním se odříznou celé úbory a nechají se dozrát na suchém a vzdušném místě. Na ochranu před ostrými ostny je před započetím sklizně vhodné si navléci pracovní rukavice a paže chránit dlouhým rukávem. Po úplném dozrání je semena ještě třeba oddělit od květního lůžka na jedné a chmýru na druhé straně.
Léčebné účinky této rostliny bývají dávány do souvislosti především se správnou funkcí jater. Navíc neobsahuje rostlina žádné další nežádoucí látky, které jsou často součástí syntetických léčiv. Je účinný při léčbě cirhózy, infekčních zánětů a žloutenky. Používat ho lze i v případech, kdy došlo k zanesení jater v důsledku dlouhodobě špatné stravy – odstraňuje z těla např. dnes prakticky téměř ve všech potravinách přítomné příměsi (éčka) velmi často bohužel s velmi nepříznivým dopadem na naše zdraví.
I když se z ostropestřce vyrábějí nejrůznější léčivé přípravky (tablety, tinktury), léčivou sílu semen lze využívat už jen jejich pouhým žvýkáním. Lidem, kteří trpí nějakou z nemocí, na které ostropestřec účinkuje se doporučuje pojídání asi 20 až 60 semen při každém jídle. Semena není potřeba vyloupávat, jen důkladně žvýkat, slupky se totiž také podílejí na odstraňování starých nánosů na sliznicích.
Tip:
Kdo raději užívá bylinné čaje, může si ho nachystat třeba tímto způsobem.
Jeden čajový šálek se připraví ze lžičky až lžíce semen, které vařte alespoň čtvrt hodiny. Nechte odvar vychladnout na potřebnou teplotu a můžete podávat.
