Některému ovoci svědčí přemrznutí. Které to je?
Nízké teploty pro většinu zahrádkářů znamenají konec zahradnické sezony. Některé druhy ovoce mohou i slabé mrazy poškodit, ne vždy je ale mráz škodlivý, v případě některých druhů drobného ovoce ho dokonce uvítáte.
Plody po přemrznutí mohou získat zcela jinou konzistenci, jako tomu je třeba u mišpule obecné (Mespilus germanca). Na podzim, před prvními mrazíky, byste si na hnědých malvičkách této dřeviny jen těžko pochutnali, jsou totiž tuhé a poměrně trpké. Po prvních mrazech naopak ovoce změkne a zvýší se v něm také obsah cukru, takže jsou plody příjemné nejen na konzumaci, ale také představují už mnohem příjemnější chuťový požitek. Vždy ovšem nemusíte mít štěstí a plody do zimy ani nevydrží.
Brusinka (Vaccinium vitis-idaea)
Tyto kyselomilné rostliny s načervenalými plody, by vás jistě příliš nenadchly, byly by totiž při ochutnání s největší pravděpodobností poměrně dost trpké. Plody jsou sice zralé již v průběhu léta nebo na podzim, ale vyplatí se je ponechat na rostlinách a počkat do mrazů, které zmírní jejich trpkost. Mají vysoký obsah vitamínu C, který je stejně jako v případě jeřábu stabilní i při tepelné úpravě. Mimo to jsou plody bohaté na provitamín A, třísloviny, flavonoidy, minerální látky a rostlinná barviva. Mají také vyšší obsah kyseliny šťavelové, která není vhodná pro jedince se zdravotními obtížemi spojenými s ledvinami.
Jeřáb obecný (Sorbus aucuparia ´Edulis´)
Většina druhů jeřábů je s plody poměrně tuhými a nijak zvlášť šťavnatými. V 19. století byl však objeven strom moravského sladkoplodého jeřábu a situace se změnila. Plody dozrávají na podzim, kdy je také nejvyšší obsah vitamínu C. Vyšší zásoba cukru v plodech vznikne ovšem až po přemrznutí, kdy se ale zase na druhou stranu ztenčí zásoby vitamínu C. Ideální je, že se velká část vitamínu u těchto plodů zachová i po tepelném zpracování, to je mezi druhy ovoce poměrně velká výjimka.
Mišpule
U nás se pěstovala již před mnoha desítkami let, později se na ni ale poněkud zapomnělo. Kromě 75 % vody, plody obsahují také velkou zásobu cukru, vlákniny, tříslovin, vitamínu C a B2, z kyselin je pak hojně zastoupena kyselina jablečná. Malvičkám dodá mráz příjemnou sladkou chuť a také mnohem přívětivější konzistenci. Použít je můžete na výrobu džemů a různých slaných i sladkých pomazánek.
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
Mráz může být k užitku i z jiné strany. U rakytníku se plody při teplém počasí sklízí opravdu jen těžko, protože se při trhání mačkají. Lepší to není ani v případě, že si na pomoc vezmete zahradnické nůžky, kterými plody z větviček ostříháte. Po prvním mrazu ale plody v tuhé podobě z dřeviny lehce otrháte. Můžete také ostříhat celé větvičky s plody a ty pak dát do mrazáku, kde si celý proces urychlíte, plody pak jednoduše otrháte klidně doma.
Rakytník pozitivně ovlivňuje imunitu, plody mají protirakovinné účinky a obsah vitamínu C je mnohem větší, než je tomu u oblíbených citrusů. Z plodů je možné vyrábět různé džemy, limonády, sirupy, zavařeniny a v sušené podobě se přidávají do obilných kaší nebo třeba do bylinkových čajů. Mají vysoký obsah karotenoidů, vitamínů skupiny B, vitamínu PP, kyseliny listové, a provitamínu D. Dále také vysoký poměr flavonoidů a minerální látky v podobě železa, manganu a draslíku, síry, bóru, vápníku a mědi.
Trnka obecná (Prunus spinosa)
Trnkové plody jsou velmi zdravé, přesto nejsou v kuchyni moc využívány, protože obsahují velkou zásobu organických kyselin, pektinu a vitamínů především ze skupiny B. Jejich trpkost pomíjí po přemrznutí. Konzumace plodů pomůže při žaludečních obtížích, působí proti průjmu a obtížím s močovým měchýřem.
