Modrá louka Zvonečková - Planta Naturalis - luční směs - 10 g

Jak si vypěstovat květinovou louku?

• Výsev probíhá od jaro až do podzimu.
• Hloubka výsevu semen je je přímo na připravenou půdu, kam se zapraví do půdy  lehkým uhrabáním.
• Doporučujeme půdu lehce uválcovat.
• Stanoviště volíme pod stromy nebo na zastíněné straně budov.
• Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
• Seč: 1. rok častěji na 4–6 cm na zemí, od 2. roku po výsevu 1–3x ročně podle jejího vzrůstu, ale nejlépe vždy na konci květu.
• Doporučený výsevek: ruční setí (2 g na 1 m2), setí strojovou sečkou (1 g na 1 m2).
• Upozornění: Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
• Počáteční růst rostlin je pomalý, kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
• Vzrostlou louku je potřeba poté pravidelně sekat a to již první rok výsevu. 
• Sečením a odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se podporuje druhová pestrost lučních květů.
• Proto nepřisévejte do založeného trávníku a nemíchejte s běžnými travními osivy, zcela určitě by luční květiny potlačily.
• V případě, že během roku dojdou některé komponenty, budou nahrazeny lepšími či podobnými.

Luční květiny (80 %)

boubelka velkokvětá (Platycodon grandiflorum) – 1 

čekanka obecná (Cichorium intybus) – 2 

divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) – 0,1 

hadinec obecný (Echium vulgare) – 2 

hlaváč fialový (Scabiosa columbaria) – 0,5 

hvězdnice chlumní (Aster amellus) – 0,5 

chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 6 

chrpa modrá (Centaurea cyanus) – 5,5 

kakost luční (Geranium pratense) – 2 

kosatec sibiřský (Iris sibirica) – 8 

len rakouský (Linum austriacum) – 3 

len vytrvalý (Linum perenne) – 8 

modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) – 1 

orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – 4 

ostrožka stračka (Consolida regalis) – 2 

ostrožka východní (Consolida orientalis) – 2 

pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 4 

rozrazil dlouholistý (Veronica maritima) – 0,6 

rozrazil klasnatý (Veronica spicata) – 0,5 

rozrazil ožankový (Veronica teucrium) – 0,5 

rozrazil sibiřský (Veronicastrum sibiricum) – 0,5 

šalvěj hajní (Salvia nemorosa) – 6 

šalvěj luční (Salvia pratensis) – 6 

šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) – 6 

yzop lékařský (Hyssopus officinalis) – 6 

zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) – 0,3 

zvonek karpatský (Campanula carpatica) – 0,3 

zvonek klubkatý (Campanula glomerata) – 0,4 

zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,5 

zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) – 0,5 

zvonek širokolistý (Camapanula latifolia) – 0,3

Traviny (20 %)

kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) – 3 

kostřava sivá (Festuca pallens) – 3 

kostřava vláskovitá (Festuca filiformis) – 1 

kostřava waliská (Festuca valesiaca) – 2 

lipnice smáčknutá (Poa compressa) – 1 

ovsíř luční (Helictochloa pratensis) – 0,5 

pěchava slatinná (Sesleria uliginosa) – 3 

poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 3,5 

psineček obecný (Agrostis capillaris) – 1 

pýr prostřední (Elymus hispidus) – 2