Kategorie
Louka na výsušnou půdu - Planta Naturalis - luční směs - 10 g
Výsušné stanoviště můžete osít směsí semen s větším podílem trav a jetelovin. Tato stanoviště bývají v přírodě porostlá stepní vegetací s vyšším podílem trav.
Zakládání luk má zde svá úskalí.
U jarního výsevu může být problém s dlouhotrvajícím letním suchem. Vhodné jsou výsevy před zámrazem, aby semena využila zimní vláhu. Na prudších svazích může nezabezpečený výsev ohrozit eroze.
Rozvoj porostu bývá pomalejší než na jiných stanovištích a může někdy trvat i tři roky.
V naší nabídce máme Louku na výsušnou půdu květnatou a Louku na výsušnou půdu pícní a pastevní.
Balení vystačí na 5–10 m2.
Jak si vypěstovat květinovou louku?
- Stanoviště volíme slunečné, svahy sušší i během zimy.
- Doporučený výsev: pro ruční setí (2 g na 1 m2), setí secím strojem (1 g na 1 m2).
- Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
- Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
- Počáteční růst rostlin je pomalý, kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
- Vzrostlou louku je potřeba poté pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečením a odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se podporuje druhová pestrost lučních květů.
Složení:
Luční květiny 65 %
čičorka pestrá (Securigera varia) – 2
divizna černá (Verbascum nigrum) – 0,1
dobromysl obecná (Origanum vulgare) – 0,3
hadinec obecný (Echium vulgare) – 0,3
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – 1
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 1
chrpa latnatá (Centaurea stoebe) – 1,5
chrpa luční (Centaurea jacea) – 4
jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon) – 0,5
jetel prostřední (Trifolium medium) – 1,5
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – 2
jitrocel prostřední (Plantago media) – 0,1
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 2
kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) – 1
kručinka barvířská (Genista tinctoria) – 1
krvavec menší (Sanquisorba minor) – 6
lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) – 0,1
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 1
mochna stříbrná (Potentilla argentea) – 1
mrkev obecná (Daucus carota) – 1,5
pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 0,2
prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) – 0,2
pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus) – 3
rozrazil klasnatý (Veronica spicata) – 0,3
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 1
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) – 6
silenka nící (Silene nutans) – 2,5
sléz velkokvětý (Malva alcea) – 3
smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 1
svízel syřišťový (Galium verum) – 2
šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) – 3
šedivka šedivá (Berteroa incana) – 1,5
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 2,5
šťovík menší (Rumex acetosella) – 0,1
tužebník obecný (Filipendula vulgaris) – 1,5
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 2
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) – 7
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,3
Traviny 35 %
bojínek hliznatý (Phleum nodosum) – 2
kostřava červená (Festuca rubra) – 7
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 8
kostřava waliská (Festuca valesiaca) -1
lipnice cibulkatá (Poa bulbosa) – 2
lipnice luční (Poa pratensis) – 4
mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) – 0,5
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 3
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 1
smělek jehlancový (Koeleria pyramidata) – 1
smělek štíhlý (Koeleria macrantha) – 1
sveřep vzpřímený (Bromus erectus) – 0,4
V případě, že během roku dojdou některé komponenty, budou nahrazeny lepšími či podobnými.
