Kategorie
Květnatý podrost do stínu - Planta Naturalis - luční směs - 10 g
Jedná se o květnatý podrost, určený na stinná místa pod stromy. Ideální jsou místa, kde se koruny stromů vzájemně nedotýkají, a vzniká tak částečná propustnost slunečních paprsků.
Výška seče je nižší než u klasické louky, cca 5–8 cm nad zemí. Svým celkovým vzrůstem se tedy jedná o travnatý podrost ideální do parků a okrasných zahrad.
Směs je pečlivě vybírána z rostlin, které jsou schopné obstát i při nižší intenzitě světla a vláhy.
Balení 10 g vystačí na 5 až 10 m2 plochy.
Jak si vypěstovat květinovou louku?
- Výsev probíhá od jaro až do podzimu.
- Hloubka výsevu semen je je přímo na připravenou půdu, kam se zapraví do půdy lehkým uhrabáním.
- Doporučujeme půdu lehce uválcovat.
- Stanoviště volíme pod stromy nebo na zastíněné straně budov.
- Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
- Seč: 1. rok častěji na 4–6 cm na zemí, od 2. roku po výsevu 1–3x ročně podle jejího vzrůstu, ale nejlépe vždy na konci květu.
- Doporučený výsevek: ruční setí (3 g na 1 m2), setí strojovou sečkou (2 g na 1 m2).
- Upozornění: Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
- Počáteční růst rostlin je pomalý, kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
- Vzrostlou louku je potřeba poté pravidelně sekat a to již první rok výsevu.
- Sečením a odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se podporuje druhová pestrost lučních květů.
- Proto nepřisévejte do založeného trávníku a nemíchejte s běžnými travními osivy, zcela určitě by luční květiny potlačily.
- V případě, že během roku dojdou některé komponenty, budou nahrazeny lepšími či podobnými.
Květiny (65 %):
bukvice lékařská (Betonica officinalis) – 3
čilimník černající (Cytisus nigricans) – 3
drnavec lékařský (Parietaria officinalis) – 0,5
hrachor černý (Lathyrus niger) – 5
hrachor jarní (Lathyrus vernus) – 0,5
hvozdík pyšný (Dianthus superbus) – 1
chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) – 3
jahodník obecný (Fragaria vesca) – 0,1
jestřábník savojský (Hieracium sabaudum) – 0,5
jestřábník zední (Hieracium murorum) – 0,2
klinopád obecný (Clinopodium vulgare) – 0,5
kohoutek věncový (Lychnis flos-cuculi) – 2
mochna přímá (Potentilla recta) – 1
náprstník červený (Digitalis purpurea) – 0,5
náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora) – 0,5
oman hnidák (Inula conyzae) – 0,3
oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) – 1,5
orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – 2,5
ožanka lesní (Teucrium scorodonia) – 2
plamének přímý (Clematis recta) – 5
prvosenka jarní (Primula veris) – 2
pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) – 1
řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum) – 2,5
řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) – 0,5
silenka dvoudomá (Silene dioica) – 3
silenka nící (Silene nutans) – 3
sléz pižmový (Malva moschata) – 3
svízel lesní (Galium sylvaticum) – 0,5
svízelka chlupatá (Cruciata leavipes) – 3
šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa) – 4
tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) – 3
třemdava bílá (Dictamnus albus) – 5
třezalka chlupatá (Hypericum hirsutum) – 0,5
večernice vonná (Hesperis matronalis) – 0,3
violka Rivinova (Viola riviniana) – 0,1
zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) – 0,3
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) – 0,4
zvonek širokolistý (Campanula latifolia) – 0,3
Traviny (35 %):
kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) – 3
kostřava lesní (Festuca altissima) – 3
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 3
kostřava různolistá (Festuca heterophylla) – 4
lipnice hajní (Poa nemoralis) – 4
metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) – 0,5
ostřice měkkoostenná (Carex muricata) – 5
srha hajní (Dactylis polygama) – 3
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) – 1,5
válečka lesní (Brachypodium sylvaticum) – 5
