Kapusta je velmi odolnou rostlinou, není náročná na klimatické podmínky
Kapusta je dvouletá košťálová zelenina z čeledi brukvovitých. Hlávka se vytváří v prvním roce stáří. Listy jsou nejčastěji tmavě zelené barvy, ale setkat se můžete i se žlutozelenými listy, u okrasných forem pak i s listy zabarvenými do žluta, červena či do fialova. V druhém roce vyrůstá skrz hlávku jednoduché květenství s cizosprašnými květy, plodem je šešule, semena jsou černá a kulatá. Pěstování kapusty není příliš složité, je však třeba si dát pozor na odrůdy.
V obchodech se zeleninou můžete celoročně narazit na hlávkovou kapustu, kadeřavou kapustu a také na kapustu růžičkovou.
Na více než metr dlouhém košťálu vyrůstají křehké ploché listy s voskovými povlaky listové kapusty, tento druh se nejvíce podobá kapustě, jakou znali naši předci. Pro hlávku s bublinkatými zkadeřenými listy se pěstuje hlávková kapusta, čímž se liší od hlávkového zelí, kterému je podobná. Hlávku tvoří spirálovitě vyrůstající listy s naznačenými lalokovitými okraji, košťál dorůstá výšky 30–70 cm. U kapusty kadeřavé (kadeřávek) listy nerostou v uzavřené hlávce, ale volně na stonku, netvoří tedy hlávku, ale volnou růžici. Otrhávat je můžete postupně odspodu a tak získáte vždy čerstvé ingredience ke kuchyňské úpravě. Kadeřávky jsou pravé a sibiřské. Velmi otužilé odrůdy pravých kadeřávků jsou Dwarf Green Curled nebo Fribor, ze sibiřských pak Hungry Gap, Red Russian s červenými listy, nebo True Siberian s bílozelenými listy, novinkou je odrůda Jersey Kale vyrůstající až do výšky dvou metrů. Z normální kapusty byla vyšlechtěna růžičková kapusta. Je nejmladším a také nejchutnějším druhem. Od ostatních se liší tím, že má schopnost vytvářet jakési malé hlávky z pupenů v paždí listů, konzumují se tedy jen malé růžičky.
Kapustě vyhovují středně těžké hlinité půdy, s dostatkem humusu a vláhy. Pěstovat ji můžete z předpěstované sadby, ale také z přímého výsevu, kdy se semena vysévají na konci února do skleníku. Rané odrůdy se vysazují ven v dubnu a to ve sponu 40 x 50 cm, vegetační doba raných odrůd kapusty je 50 až 70 dní a sklízí se v červnu nebo červenci. Pozdní odrůdy vysazujte na konci dubna, případně ještě v květnu ve sponu 50 x 50–60 x 60 cm. Sklízí se od srpna do října, ale mohou na stanovišti zůstat až do listopadu, vegetační doba je u nich delší, u poloraných odrůd trvá 100–120 dní, u podzimních odrůd pak 102–160 dní. Ozimé odrůdy mají vegetační dobu nejdelší, trvá 240 až 250 dní. Dobře snáší i chladnější podmínky, odolá i 15 °C mrazům, např. růžičková kapusta přešlá mrazem má dokonce lepší chuť a přitom neztrácí vitamíny. Hrozí-li větší mrazy, stačí kapustu přikrýt slámou nebo na každou hlávku posadit obrácenou zavařovací sklenici a přes tu ještě na noc přehodit slámu.
Kapusta má blahodárné účinky na lidský organismus, je bohatá na nejrůznější živiny – obsahuje spoustu vitamínů, jako je vitamín B1, B2, B3 a B9, dále vitamín C, E a K. Je také plná minerálních látek, jako je vápník, hořčík, selen, draslík, fosfor, železo, sodík a síra. Je také velmi bohatá na vlákninu, čímž udržuje náš trávicí trakt v příznivém stavu. Konzumovat kapustu by měli lidé, kteří mají žaludeční potíže, nemocná játra či střevní potíže. Posiluje celkovou imunitu, pomáhá snižovat cholesterol, je velkým pomocníkem při kožních problémech, především blahodárně působí na hojení ekzémů.
