Co vás zajímá?

Kam s ním?

Kam s odpadem ze zahrady, a že ho teď na podzim je dost? Samozřejmě na kompost, protože každý správný zahradník tak uzavře koloběh živin a výsledné kvalitní hnojivo znovu využije při pěstování rostlin.

Zjednodušeně je kompostování urychlený proces přirozeného rozkladu organických látek. S ohledem na podmínky a péči o kompost, trvá šest až dvanáct měsíců, někdy i déle, než se organické odpady ve vlhku a teple (nápomocné jsou i žížaly a mikroorganismy) rozloží na tmavou, drolivou hmotu – cenný zdroj živin.

Co dělat, aby kompost pracoval co nejlépe? A jak do něj na podzim zapracovat spoustu organického materiálu a shrabaného listí?

Postup zpracování

Mísíte různé druhy kompostovaného materiálu. Rychle se rozkládajícího zeleného odpadu s tužším vláknitým materiálem zhruba v poměru 1:1. Důležitý je však celkový poměr uhlíku k dusíku (C:N), který by měl být asi 20–30:1.

Směs udržujete přiměřeně vlhkou a dostatečně provzdušněnou. Je-li materiál v kompostéru příliš suchý, upadají mikroorganismy do klidového stavu a přeměna se zastavuje. Kompost chraňte před sluncem. Příliš suchý kompost můžete zvlhčit vodou, močůvkou či bylinným zákvasem.

Máte-li větší množství jednoho typu materiálu, naskládejte ho na stranu, přikryjte mulčovací textilií na tak dlouho, dokud nebudete mít dostatek jiných látek ke smíchání.

Směs organického odpadu přidávejte až v 15 cm vrstvách nebo ji rovnou zaryjte do hromady.

Nadrobno rozsekaný materiál se promění v kompost mnohem rychleji.

Slehlý a nevyzrálý kompostovaný materiál jednou či dvakrát přeházejte, abyste rozklad urychlili, přičemž vnější části přimíchejte do středu. Nejlepší je obsah přehodit vidlemi do jiné nádoby či vedlejšího prostoru.

Do kompostu přidávejte cca do 10 % zeminy. Menší příměs zeminy urychlí pochody přeměny, větší množství zeminy však rozkladné procesy zpomaluje.

Plevel byste měli kompostovat odděleně, v černých plastových pytlích a přimíchat k němu nadrobno posekanou trávu ze sekačky, aby se tvořil dostatek tepla. Pytel zavažte a nechte ležet nejméně šest měsíců, v chladném období i déle. Až potom jeho obsah přidejte do kompostu. Kořeny a semena plevelů by mohly v kompostu přežít, zničí se jen při dostatečném zvýšení teploty.

Do kompostu přidávejte i nadrcené větve, nadrcený materiál provzdušní kompost a přispěje k rychlejšímu rozkladu.

Přikrytí prodyšným víkem pomůže zadržet teplo, které urychluje rozklad. Pokud nemáte poklop, kompostér přikryjte starou dekou, kusem koberce nebo vrstvou slámy.

Tip

Rozkladné procesy v kompostu můžete urychlit bakteriálním startérem. Lze jej již hotový zakoupit. Stejně dobře ale poslouží například zákvas z kopřiv, kostivalu, žabince nebo třeba drůbežího trusu.

Podobné články

Menu

Menu