Ibišek - pokojovka i keř pro venkovní pěstování
Ibišek jistě znáte jako pokojovou rostlinu, ale víte, že některé druhy lze celoročně pěstovat i ve venkovním prostředí?
Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) je na rozdíl od ibišku čínského opadavým keřem. Pochází z jižní Asie a v Evropě se pěstuje od roku 1596. Keřovité druhy vás budou po celé léto ohromovat nádhernými, různě barevnými květy, které mohou mít velikost až 10 cm.
Původní druh je světle fialový, dnes je však vyšlechtěno mnoho odrůd v různých barevných tónech a kombinacích. Typické bývá výrazné temnější oko. Řada odrůd je i plnokvětých.
Keř ibišku syrského roste vzpřímeně a poměrně pomalu, hodí se tedy i do skalek a japonských zahrad. V našich podmínkách dorůstá do výšky dvou až tří metrů. Výhodou je, že ho můžete dosti radikálně seříznout. Čím je oblast teplejší, tím se mu daří lépe. Pro výsadbu je nejvhodnějším obdobím jaro, pak totiž stihne malá rostlinka dostatečně zakořenit a připravit se na zimu. Nejlépe se mu bude dařit na závětrné jižní straně. Stanoviště by mělo být slunné a teplé. Rostlina má raději sucho než přemokření. Pokud má ibišek nadbytečnou vlhkost, začínají plesnivět poupata květů a rostlina nepokvete. Z tohoto důvodu se nedoporučuje jeho výsadba u vodních ploch.
Po výběru stanoviště vykopejte dostatečně velkou jámu a vyměňte část půdy za dobře propustný, vyhnojený substrát. Rostliny s menšími, světle zelenými listy obvykle trpí nedostatkem živin. Aby byl ibišek dlouho krásný, poctivě odstraňujte odkvetlé květy. Koncem léta doporučujeme použit podzimní hnojiva, všechny nevyzrálé větvičky totiž zmrznou. Pokud i přesto některé větévky namrznou, na jaře je seřízněte a ibišek většinou dobře obrazí. Na podzim navezte k ibišku alespoň 2 kýble dobře vyzrálého zahradního kompostu. Bude sloužit jako ochrana kořenů, půdu ale hluboce nekypřete ani neryjte. Ibišky koření mělce, a při kypření půdy byste mohli kořenový systém poškodit. Nejchoulostivější jsou mladé rostliny, kterým můžete poskytnout ještě přikrývku z chvojí.
Na jaře zimní přikrývku opět odstraňte. Půdu pouze mírně nakypřete, spíše dále od kmínku, abyste nepoškodili kořeny těsně pod zemí, a přihnojte. Ibišek snáší dobře řez, který provádějte v předjaří. Hlavně u starších rostlin je třeba větve spíše probrat než zkracovat a pustit světlo do keře. Odstraňte i všechny větve suché a zmrzlé. Ibišek dobře obráží a ještě v témže roce stihne vykvést.
Nejčastějším škůdcem jsou svilušky, které se však po vysazení ven na rostlině již nevyskytují. Jejich výskyt lze zamezit např. lepovými desky. Druhým nejčastějším škůdcem jsou mšice, které se vyskytují na stoncích mladých listů. Doporučujeme střídat různé dostupné postřiky na mšice a savé škůdce, aby se zamezilo dalšímu rozšiřování.
