Horská louka - Planta Naturalis - luční směs - 40 g

Jak si vypěstovat květinovou louku?

• Výsev probíhá od jaro až do podzimu.
• Hloubka výsevu semen je je přímo na připravenou půdu, kam se zapraví do půdy  lehkým uhrabáním.
• Doporučujeme půdu lehce uválcovat.
• Stanoviště volíme pod stromy nebo na zastíněné straně budov.
• Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
• Seč: 1. rok častěji na 4–6 cm na zemí, od 2. roku po výsevu 1–3x ročně podle jejího vzrůstu, ale nejlépe vždy na konci květu.
• Doporučený výsevek: ruční setí (2 g na 1 m2), setí strojovou sečkou (1 g na 1 m2).
• Upozornění: Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
• Počáteční růst rostlin je pomalý, kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
• Vzrostlou louku je potřeba poté pravidelně sekat a to již první rok výsevu. 
• Sečením a odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se podporuje druhová pestrost lučních květů.
• Proto nepřisévejte do založeného trávníku a nemíchejte s běžnými travními osivy, zcela určitě by luční květiny potlačily.
• V případě, že během roku dojdou některé komponenty, budou nahrazeny lepšími či podobnými.

Luční květiny (75 %)

bukvice lékařská (Betonica officinalis) – 2 

čertkus luční (Succisa pratensis) – 1 

dobromysl obecná (Origanum vulgare) – 0,3 

hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 1 

chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 3 

chrpa parukářka (Centaurea pseudophyrgia) – 2 

jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) – 0,2 

jetel horský (Trifolium montanum) – 2,5 

jetel luční (Trifolium pratense) – 1,5 

jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – 2 

jitrocel prostřední (Plantago media) – 0,3 

kmín kořenný (Carum carvi) – 5 

kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) – 0,5 

kontryhel ostrolaločný (Alchemilla vulgaris) – 0,2 

kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 5 

koprník štětinolistý (Meum athamanticum) – 2 

krvavec toten (Sanquisorba officinalis) – 3 

kyprej vrbice Lythrum salicaria) – 0,5 

máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) – 0,3 

mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 0,5 

mydlice lékařská (Saponaria officinalis) – 2 

náprstník červený (Digitalis purpurea) – 0,3 

olešník kmínolistý (Selinum carvifolia) – 0,5 

oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) – 1 

orlíček obecný Aquilegia vulgaris) – 2 

prvosenka jarní (Primula veris) – 1 

pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) – 0,5 

pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) – 0,2 

rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis) – 8 

řebříček obecný (Achillea millefolium) – 0,8 

silenka dvoudomá (Silene dioica) – 3 

silenka nadmutá (Silene vulagris) – 3,5 

sléz pižmový (Malva moschata) – 4 

smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 1 

starček přímětník (Senecio jacobaea) – 0,1 

svízel bílý (Galium album) – 2,5 

svízel syřišťový (Galium verum) – 3 

šalvěj luční (Salvia pratensis) – 2 

štírovník bažinný (Lotus uliginosus) – 0,5 

štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 2 

šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 1,2 

třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum) – 0,35 

upolín evropský (Trollius europaeus) – 0,05 

úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 2 

vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium) – 0,1 

zvonek karpatský (Campanula carpatica) – 0,2 

zvonek klubkatý (Campanula glomerata) – 0,2

zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,2

Traviny (25 %)

bojínek luční (Phleum pratense) – 2 

kostřava červená (Festuca rubra) – 5 

kostřava ovčí (Festuca ovina) – 2 

lipnice luční (Poa arvensis) – 3 

lipnice širolistá (Poa chaixii) – 0,2 

metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) – 1,5 

poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 4 

psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,8 

smilka tuhá (Nardus stricta) – 1 

trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) – 2,5