Chutný jako kapusta, také tak zdravý, ale odolnější. To je kadeřávek!
Své místo si již v našem jídelníčku vydobyl. Stejně jako zelí nebo kapusta je velmi zdravý, a to díky tzv. isothiocyanatům, tj. látkám přispívajícím k prevenci vzniku rakoviny. Mimo to, všechna košťálová zelenina obsahuje dusičnany a dusitany, spousta vlákniny, vitaminy jako B, C, provitamin A či minerální látky vápník, fosfor a draslík, působí antistresově a díky velkému obsahu kyseliny listové je toto přímo ideální zelenina pro těhotné ženy nebo pro ženy, které chtějí otěhotnět.
Nejlépe bude prosperovat na propustných, středně těžkých až těžkých hlinitých půdách spíše zásaditých, které byly důkladně vyhnojené pro předchozí plodinu. Před výsadbou kadeřávku, cca dva týdny, aplikujte 60 g univerzálního hnojiva nebo granulovaného hnoje na metr čtvereční. Semena se vysévají v polovině jara do 1 cm hluboké rýhy. Po vzejití se sazeničky vyjednotí přibližně na vzdálenost 5 cm, aby měly dostatek místa a zesílily. Na připravené, konečné stanoviště se přesadí v létě do sponu 60 x 60 cm.
Kadeřávek sibiřský se vysévá později, tj. v druhé polovině léta. Má rychlý a bujný růst, jeho listy by při příliš brzkém zasazení nemusely přežít zimu. Semena se vysévají do jamky po třech až čtyřech přímo na konečné stanoviště, s rozestupy alespoň 40 cm mezi řadami. Z každé skupinky vzešlých semenáčků vyberte nejsilnější rostlinu, ostatní vyjednoťte.
Kadeřávky vyrůstají do poměrně velké výšky, na záhonech bývají vystaveny větru, prudšímu dešti, přes zimu i sníh, není tak od věci ke kmínku zapíchnout tyčku a rostlinku k ní přivázat pro zpevnění.
Listy pravého kadeřávku se sklízí zhruba od půlky zimy, kadeřávek sibiřský je možné sklízet až ke konci zimy, nebo po sklizni pravého. Vždycky nejdříve vykrojte prostředek rostliny, čímž umožníte růst čerstvých výhonů. Po vykvetení kadeřávek vyryjte a stonky hoďte na kompost.
