Bílá louka krajková - Planta Naturalis - luční směs - 10 g
Bílá louka KRAJKOVÁ je směs lučních květin a travin na slunná místa. Osivo je složené v poměru 80% luční květiny a 20% travin.
Bílá louka KRAJKOVÁ s velkým množstvím drobných bílých kvítků působí velmi jemně a svěže.
Na Bílé louce se po čase mohou vyskytnout i květiny jiných barev z okolí.
Balení 10 g vystačí na 5 až 10 m2 plochy.
Jak si vypěstovat květinovou louku?
- Výsev probíhá od jaro až do podzimu.
- Hloubka výsevu semen je je přímo na připravenou půdu, kam se zapraví do půdy lehkým uhrabáním.
- Doporučujeme půdu lehce uválcovat.
- Stanoviště volíme pod stromy nebo na zastíněné straně budov.
- Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
- Seč: 1. rok častěji na 4–6 cm na zemí, od 2. roku po výsevu 1–3x ročně podle jejího vzrůstu, ale nejlépe vždy na konci květu.
- Doporučený výsevek: ruční setí (2 g na 1 m2), setí strojovou sečkou (1 g na 1 m2).
- Upozornění: Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
- Počáteční růst rostlin je pomalý, kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
- Vzrostlou louku je potřeba poté pravidelně sekat a to již první rok výsevu.
- Sečením a odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se podporuje druhová pestrost lučních květů.
- Proto nepřisévejte do založeného trávníku a nemíchejte s běžnými travními osivy, zcela určitě by luční květiny potlačily.
- V případě, že během roku dojdou některé komponenty, budou nahrazeny lepšími či podobnými.
Luční květiny (80 %)
bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) – 3
česnek vonný (Allium tuberosum) – 7
jetel horský (Trifolium montanum) – 6
kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) – 3
kmín kořenný (Carum carvi) – 8
lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) – 0,1
mák bělokvětý (Papaver maculosum) – 0,3
mochna skalní (Drymocallis rupestris) – 3
mrkev obecná (Daucus carota) – 5
olešník kmínolistý (Selinum carvifolia) – 4
pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) – 3
řebříček bertrám (Achillea ptarmica) – 1,5
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 1,5
řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa) – 0,1
řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) – 3
řimbaba obecná (Pyrethrum parthenium) – 0,5
silenka hajní (Silene nemoralis) – 2
silenka nadmutá (Silene vulagris) – 4
silenka nící (Silene nutans) – 4
silenka širolistá bílá (Silene latifolia) – 3
svízel bílý (Galium album) – 5
svízel severní (Galium boreale) – 3
šedivka šedá (Berteroa incana) – 3
tužebník obecný (Filipendula vulgaris) – 7
Traviny (20 %)
kavyl Ivanův (Stipa pennata) – 0,5
kostřava červená (Festuca rubra) – 6
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 2
lipnice luční (Poa pratensis) – 2
medyněk vlnatý (Holcus lanatus) – 0,5
ovsíř pýřitý (Avenula pubescens) – 1
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 2,5
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,5
smělek štíhlý (Koeleria macrantha) – 2